top of page

Tři základní pilíře úspěchu FC Tempo na turnaji 04 na Hamru: vlastní hra, bojovnost a nasazení.


V sobotu 21.března 2015 jsme se zúčastnili turnaje ročníku 2004 na Hamru v Braníku za účasti mužstev Loun, Motorletu, Podolí, Admiry a Dubče. Turnaj se hrál v počtu hráčů 4+1. Kluci si sami určili sestavu (rozdělili se na dvě čtveřice, které si během turnaje sami měnily včetně pozicí v nich).

Tempáci šli do turnaje se snahou hrát stejným způsobem jako před čtrnácti dny proti Dukle. Včas napadat protihráče, nenechat soupeře míč zpracovat či ho nechat se sním otočit, odebrat soupeři míč předskočením ještě dříve než by mohl dostat přihrávku. Což se klukům až na pár zaváhání hlavně v posledních dvou utkáních po celý turnaj dařilo. Velmi dobře doplňoval čtveřici v poli i brankáři (hlavně Maty Moučka), který hrál vysunutý hodně blízko za zadními. Z této pozice s přehledem sbíral dlouhé přihrávky soupeřů a přesnými přihrávkami rozehrával naše kombinace. I když se několika „přesnými“ přihrávkám nejbližšímu soupeři nevyvaroval:o). Kluci se po získání míče celkem rychle dostávali do zakončení přejitím přes protihráče nebo rychlými kombinacemi. Kluky nutno pochválit i za snahu si naběhnou hlavně přední za obránce, kdy jsme soupeře překonávali často dlouhými přihrávkami za soupeře.

Jestli je něco co klukům v turnaji nevycházelo, tak to bylo zakončení. Tedy hlavně v prvním zápase proti Lounům, kdy si tempáci po velmi dobré hře vytvořili mnoho šancí, kdy se dostali sami před brankáře, ale zakončovali slaboučkými střelami, či nějakým šťouchnutím. Často se stávalo, že místo rychlého „uklizení“ míče do branky, klukům končil míč pod nohou a než si ho stačili připravit, už byl u nich soupeř a střelu zablokoval. Tento zápas kluci prohráli 1:0, kdy Louny vstřelili gól ze dvou šancí, které v zápase měli. Jinak je kluci snad za celý zápas nepustili na svou půlku.

V dalších dvou zápasech s Admirou a Podolím se obraz hry nezměnil, opět kluci přehrávali soupeře a navíc přidali i střelbu z cca 10m, které sice nechyběla razance, ale často přesnost. Přes mnoho šancí kluci porazili Motorlet 1:0 a Podolí 3:0.

Poslední dvě utkání vždy začalo Tempo trochu ospale. V úvodu zápasu s Admirou jsme se nechali soupeřem zatlačit poprvé v turnaji na naši půlku, hlavně tím že nás opustila pozornost a bojovnost. Tuto fázi kluci přečkali bez „úhony“ a po dalším střídání se kluci vrátili ke své hře. Nutno podotknout, že někteří hráči Admiry by svou postavou patřili spíše do kategorie žáků, ale kluci se výškové převahy nezalekli, což potvrdil Deny, který vyhrál mini souboj s o dvě hlavy vyšším a 15kg těžším soupeřem, kterého donutil svou hrou tělem „ulehnout na trávník“. Tento asi pro nás nejvyrovnanější zápas opět po mnoha neproměněných šancí skončil výhrou 1:0.

Na závěr jsme se utkali herně asi s nejslabším týmem turnaje Dubčí. Utkání jsme začali opět nesoustředění a po naší chybě v rozehrávce inkasovali gól. V tomto zápase se obraz hry trochu změnil. Kluci se v této fázi utkání snažili vše řešit individuálně, asi ve smyslu, že si chce dát každý gól. Nakonec se nám, to i přes hodně zahuštěný prostor před soupeřovou brankou, povedlo vstřelit pár gólů a zápas dopadl přes naší velkou herní převahu 5:1.

Závěrem lze jen shrnout, že kluci i přes nějaké nedostatky ve všech zápasech herně dominovali a to ne z důvodu, že by byly soupeři slabší, ale docílily toho vlastní hrou, bojovností a nasazením.


bottom of page